|
|
Medializace Ivana Jonáka
Kobela, Jan ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Doležal, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje reprezentaci Ivana Jonáka v diskurzu vybraných českých médií a poukazuje na fenomén celebritizace zločinců, který se začíná v mediálním prostředí stále častěji opakovat. Teoretická část se věnuje krátce základnímu uchopení fenoménu celebritizace a navazuje na popis Jonákova života s bohatou kriminální minulostí a hlavní kauzu spojenou s jeho jménem - nájemnou vraždu své manželky Ludviky. Zároveň se snaží přiblížit jeho vybudovaný kult osobnosti, který dle slov autora pomohla vybudovat právě média a způsoby, jak jej zasadila do diskurzu českých médií, vybudovala jednu z prvních kriminálních celebrit. V analytické části se dle stanovené metodologie kritické diskurzivní analýzy (CDA) dle Normana Fairclougha věnuje odkrytí hlavních diskurzivních rámců, ve kterých bylo téma v našem mediálním prostředí prezentováno a v jakých souvislostech se Jonák ve vybraných médiích nejčastěji objevuje. Poté se autor věnuje selektivnímu rozboru v oblasti populární kultury, podcastů, kde Jonákovo jméno vzhledem k vydání jeho autobiografie a vysílání dramatického pořadu Devadesátky, silně rezonovalo. V závěru práce nabídne shrnutí získaných poznatků a krátkou retrospektivu průběhu práce, navrhne další možná rozšíření zájmu o celebritizaci a navrhne další prostor pro výzkum tohoto fenoménu.
|
|
| |
|
|
Reprezentace smrti Afroameričana George Floyda v mediálním diskurzu vybraných českých online deníků
Lněničková, Adéla ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná práce se věnuje reprezentaci smrti Afroameričana George Floyda v mediálním diskurzu vybraných českých online deníků. Floydova smrt zaplnila americká, česká i světová média a aktivizovala hnutí Black Lives Matter. Práce se zaměřuje na konzervativněji orientovaná média (Echo24.cz, Reflex.cz a Forum24.cz), výzkumným vzorkem budou články v období od 29. května do 25. července 2020. Metodologickým zázemím práce je kritická diskurzivní analýza podle Normana Fairclougha, jež pracuje s několika základními typy reprezentace, které budou využity i v předkládané práci. Teoretická část nastiňuje sociálně- konstruktivistické paradigma, do něhož je práce zasazena, a seznamuje především s prací Teuna van Dijka a s výzkumy zaměřujícími se na mediální zobrazování menšin. Kontextuální část přibližuje problematiku sociálních hnutí, obraz smrti George Floyda v amerických a českých médiích, a události, jež smrt v USA (a později i v dalších částech světa) vyvolala. Analytická část odkrývá hlavní tři diskurzivní rámce, ve kterých bylo téma prezentováno, a sice smrt George Floyda jako počátek velkých protestů, smrt George Floyda jako politikum a smrt George Floyda a levicová ideologie. Tato část práce rovněž ukazuje reprezentaci hlavních aktérů či způsob, jakým bylo téma vztahováno k českému kontextu. Závěr...
|
|
|
A Discursive Analysis of the Changes in the Perception of Ecological Activism and Eco-terrorism
Haratíková, Alexandra ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (oponent)
Diplomová práca analyzuje spôsob, akým bol v rokoch 1997 a 2019 opisovaný v denníkoch Lidové noviny a Právo ekologický aktivizmus a ekoterorizmus a snaží sa nájsť najvýraznejšie podobnosti a rozdiely medzi dvoma mediálnymi diskurzmi. Analýza je vykonávaná pomocou kritickej diskurzívnej analýzy Normana Fairclougha. Práca je rozdelená na teoretickú a empirickú časť, v teoretickej je venovaná pozornosť definícii a vzniku ekologického aktivizmu a ekoterorizmu a najvýraznejším prejavom ekologického aktivizmu v skúmaných rokoch - dostavbe jadrovej elektrárne Temelín pre rok 1997 a Grete Thunberg pre rok 2019. Výskumná časť analyzuje diskurz ekologického aktivizmu a ekoterorizmu v skúmaných rokoch, a tieto diskurzy porovnáva. Cieľom práce je postihnúť tieto dva diskurzy, ich aktérov, hlavné témy a argumenty. Záver empirickej časti tvoria komparácie oboch diskurzov a vystihnutie rozdielov a podobností medzi nimi. Kľúčové slová Norman Fairclough, kritická diskurzivní analýza, ekologický aktivizmus, ekoterorizmus, mediálny diskurz, Temelín, Greta Thunberg
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
|
Smrt v mediálním diskurzu: případ zmizelého letadla Malaysia Airlines
Brezík, František ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce "Smrt v mediálním diskurzu: případ zmizelého letadla Malaysia Airlines" se zabývá případem zmizelého letu MH370 z Kuala Lumpur do Pekingu. Ten je zmapován v českých tištěných a online zpravodajských médiích z perspektivy smrti na základě odvozené kvalitativní metody zakotvené teorie a analýzy diskurzu. Smrt je v této bezprecedentní události specifickým způsobem konstruována v rámci mediálního diskurzu. Podstatnou roli zde proto hraje konstruktivistické paradigma a metaforická povaha epistemologie smrti. V teoretické reflexi tématu je popsán kontext vztahu mezi médii a tématy smrti. Mediální abundance témat spojených se smrtí je považována za symptom určité poptávky ve společnosti. Média zvyšují toleranci vůči zobrazení násilí a smrti, což má vliv i na charakter zobrazování smrti. Povaha chápání smrti v sekularizované společnosti je při reflexi myšlenkového pozadí označena za metaforickou. Ve výzkumné části jsou pojmenovány diskurzivní zákonitosti, z nichž lze vysledovat, jaké hodnoty spojené se smrtí jsou společensky důležité a jakým způsobem se smrt v médiích objevuje a konstruuje. Důležité je zde odhalení dominantního vědeckého paradigmatu, jenž je integrován v ideologii západní společnosti. Ve světě, kde je technická kontrola v rukou člověka, vyvolává tato událost pochybnosti o...
|
|
|
Sociologické charakteristiky a mediální reprezentace národnostních menšin v mediálním diskurzu jako teoretické prověření možností komparativních studií: (vlastní v ýzkum mediální prezentace menšin Č eské republiky a Kyrgystánu v devadesátých letech 20. století)
Iskanderova, Tatiana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
V teto práci jsme se zabývali srovnávací analýzou reprezentací národnostních menšin v mediálním diskurzu České republiky a Kyrgystánu v devadesátých letech 20. století. Obě výše uvedené země prošly paradigmatickou změnou, která v terminologii Čtyř teorií tisku měnila tzv. sověttské paradigma za libertariánské. Cílem předkládané disertační práce bylo prokázat, že komparativní analýza je možná i pro etnicity, kultury a státní organizace s menšinami, které jsou teritoriálně velmi vzdálené a typologicky odlišné. Východiskem práce bylo srovnání čtyř výzkumů, které byly vypracovány následujícími autory: Petrou Klvačovou, Tomášem Bitrichem: Jak se (ne)píše o cizincích, Věrou Malkovou: Этнические образы в республиканских газетах. Опыт этносоциологического исследования, Stuartem Hallem (The spectacle of the "Other"), Bernardem Berelsonem, Patricií J. Salterovou (Majority and Minority American's: An analysis of magazine fiction). Všichni tito autoři se zabývali studiem mediální reprezentace etnických skupin, které se nacházely v minoritním postavení vzhledem k majoritní etnicitě. Objektem zkoumaní byl soubor textů (materiály) z tištěných masmédií, doplněný a konfrontovaný s reprezentativním vzorkem odpovědí představitelů médií, politiky, vědy, veřejnosti etc. (hloubkové rozhovory) na téma menšiny. Naše...
|
|
|
Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek: vývoj narativu soupeřících rámců v mediálním diskurzu
Lipková, Simona ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji legislativy tabákové kontroly se zaměřením na předložené návrhy zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek s akcentací regulace kouření v restauračních zařízeních. Hlavní linku této práce tvoří identifikace soupeřících rétorických rámců a hlavních aktérů, spolu s jejich hlavními argumentačními rovinami. Následně došlo k porovnání identifikovaných rámců spolu s mapováním jejich narativu v čase, kdy se práce na této úrovni zaměřuje na analýzu s cílem diskuze možných specifických atributů, které usnadnily proces přerámování opozičních rámců, konkrétně za využití rétorické strategie v podobě narativních atributů "vyprávění příběhů" (storytelling), využívání "odborné rozpravy" a využívání metafor či přirovnání. Cíle práce byly zodpovězeny za využití kvalitativní analýzy mediálních výstupů a využití veřejněpolitických dokumentů, právních norem a dalších relevantních dokumentů. Teoretickou oporou práce byla analýza rámců využívající konceptualizaci dle Reina a Schöna, operující s vymezením soupeřících rámců a překlenutí kontroverzní situace a dále teorie sociální konstrukce cílových populací, jejíž autorkami jsou Schneider a Ingram. V rámci této diplomové práce, psané pod záštitou případové studie, byly určeny čtyři hlavní soupeřící rámce ve...
|
|
|
Differend and Biopower. Discursive Regulation of Covering Muslim Women in Czech republic
Balážová, Lucia ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spája teoretické koncepcie postmoderny a biomoci, ktoré sú následne aplikované na konkrétnej problematike zahaľovania moslimiek žijúcich v Českej republike. Tento problém zahrňuje náboženskú, gendrovú, mediálnu, sociálnu a tiež filozofickú rovinu. Každá z nich je v práci podložená kľúčovými autormi, ktorí sú odborníci na danú problematiku. Biomocenská koncepcia Michela Foucaulta, ktorá disciplinuje sociálne aj individuálne telá prostredníctvom mocenského diskurzu, zasahuje do odievania, ktorého gendrový atribút, moslimský závoj, je podložený myšlienkami Judith Butler. Prioritná ja koncepcia rozporu Jeana-Françoise Lyotarda, ako druhu konfliktu, ktorého východiskom je pluralitná diskusia. Cieľom práce je nájsť tolerantné riešenie aktuálnej vyhrotenej situácie stretu európskej a blízkovýchodnej kultúry v Českej republike, ktorého styčným bodom je moslimský závoj, ako prejav islamu vo verejnom priestore, aplikovaním Lyotardovej náročnej etiky prijatia plurality ako alterity. Kľúčové slová: postmoderna, rozpor, biomoc, moslimský závoj, mediálny diskurz, gender, pluralita
|
|
|
Ocelové matky versus chůvy: mediální prezentace instituce nájemní domácí práce v České republice
Brabcová, Eva ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou mediálního diskurzu instituce nájemní domácí práce v České republice. Práce vznikla na základě diskurzivní analýzy mediálních článků vygenerovaných databází Anopress, přičemž analyzuje způsob mediálního zobrazování instituce nájemní domácí práce. Ve své práci se snažím poukázat na mediální produkci obrazu pracovnice v domácnosti jako atraktivního zboží a obrazu instituce nájemní práce v domácnosti jako prostředek pro slaďování veřejného a soukromého života žen. Prostřednictvím konceptů feministického výzkumu také doložím, že mediální diskurz vychází z esencialistických a diskriminačních praktik, které mají zásadní vliv na formování obrazu instituce nájemní domácí práce a na aktéry, kteří jsou s touto institucí spojeni. Mediální produkce takto konstruovaného sdělení, má zásadní vliv na pojímání instituce nájemní domácí práce ve veřejnosti. Klíčová slova: nájemní domácí práce, pracovnice v domácnosti, mediální diskurz, diskurzivní analýza
|
host ::
RSS.